Některé bankovky, mince, medaile našich předků, mají dnes mimořádnou sběratelskou hodnotu. Většinou proto, že jich bylo vydáno nebo se dochovalo hodně málo. V aukcích jsou za ně zájemci schopni zaplatit obrovské sumy. Podívejte se, které
Za rekordní sumu 2,6 milionu korun se v pondělí večer prodal na mezinárodní dražbě v pražském hotelu Mandarin Oriental československý dukát z roku 1939. Původní majitel ho koupil před třinácti lety i s certifikátem pravosti
Dne 25. října 2016 vydává Česká národní banka druhou zlatou minci z cyklu Hrady. Jejím tématem je hrad Bezděz. Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999,9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném
Ačkoliv se to příliš neví, rok 1964 představuje jeden z významných milníků československého mincovnictví. Jednak bylo tehdy po sedmileté přestávce obnoveno vydávání pamětních mincí, které se od toho roku vydávají každoročně bez přestávky. Současně ale
Dnem 29. června 2016 vydává Česká národní banka pamětní stříbrnou dvousetkorunu ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi a vydává se ve
Dne 31. května 2016 vydává Česká národní banka první zlatou minci z cyklu Hrady. Jejím tématem je hrad Kost. Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999,9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném
Karel IV. na našich platidlech
Stavební památky související s českým králem a římským císařem Karlem IV. nelze na našich mincích přehlédnout. Kamenný či Pražský, dnes Karlův most, který je nejčastějším motivem na našich mincích od roku
Dnem 11. května 2016 vydává Česká národní banka pamětní stříbrnou dvousetkorunu ke 125. výročí Zemské jubilejní výstavy. Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi a vydává se ve dvojím
Dnem 10. února 2016 vydává Česká národní banka pamětní stříbrnou pětisetkorunu ke 100. výročí založení Československé národní rady. Pětisetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi a vydává se ve
Sběratelství Rudolfa II. (1552 – 1616)
Nejvýznamnějším i nejznámějším sběratelem přelomu 16. a 17. století byl císař Rudolf II. (1552-1612). Po přestěhování z Vídně do Prahy shromažďoval své sbírky na Pražském hradě. Pro svou sbírku obrazů a soch nechal